Návrh na prohlášení Baťova kanálu za technickou památku
| návrh ochrany | 
|
| otázky a odpovědi | 
|
| podpora vyhlášení |
|
| zpravy a dopisy |
|
- Co z toho bude?
- Proč to proboha děláte?
- Bude to tak, že výsledky se objeví zase až po 15 letech?
- A kolik to má stát?
- Když se hovoří v médiích i o nedostatcích vodní cesty, nepoškozuje to vodní cestu a všechny z ní mají obživu?
1. Co z toho bude? Co to přinese?
Cílem vyhlášení technické památky je - mimo zachování významné části kulturního dědictví naší země – zajištění dlouhodobé ekonomické udržitelnosti tohoto díla – kvality jeho vzhledu a související vysoké návštěvnosti. Samotná stavba zatím – přes množství mnohdy památkově degradujících úprav- tuto kvalitu stále ještě má, ale postupně ji ztrácí. Vizí je vznik přírodně technického parku UNESCO Baťův kanál – délky 50 km, spojující kulturní a technické památky , přírodu, obce, a umožňující aktivní a svobodnou účast návštěvníků . Každá vize má své pozitivní i negativní možností naplnění. Můžeme si přestavit plodnou spolupráci odborníků z oblasti techniky, podnikání, kultury, managementu. Také si dokážeme představit byrokratického úředníka, majícího strach učinit rozhodnutí, nebo naopak snadno podléhajícího vnějším vlivům, nebo vlivům investora (někdy loupežníka, který -nejčastěji s pomocí veřejných zdrojů-) se chce „podepsat“ bez ohledu na celkový rámec díla… Možností ohrožení je mnoho, ale žádný pozitivní výsledek není prost rizika. Jak si památku Baťův kanál v našich podmínkách přestavit? Třeba jako Český Krumlov na délce 50 kilometrů – hlavní vodní ulicí vedoucí v přírodě, mezi památkami, mezi zajímavými obcemi.2. Proč to proboha děláte?
Když jsem kolem r. 1991 navrhnul ideu turistického využití Baťova kanálu, (které se také všichni smáli) šlo mi především o zprovoznění, zpřístupnění a zachování původní atmosféry tohoto díla. Jako koordinátor a pak i ředitel Agentury pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu jsem jej vždy chápal a propagoval jako technickou a přírodní památku. Jako iniciační subjekt této myšlenky, bez peněz, bez konexí, bez leštění klik, podporováni několika obcemi a získanými projekty z EU jsme mohli jen neodbytně prosit a vysvětlovat, že to má smysl, že to bude mít budoucnost. A když nějaký subjekt blahosklonně pro tuto myšlenku něco udělal (a obvykle za tím stáli obyčejní zaměstnanci, technici, které naše myšlenka nadchla a přesvědčili své vedoucí) tak jsme holi být jen servilní a vděční. A když některý z těchto „mocných“ subjektů si vyhlášení technické památky nepřál, nebylo možno to ani navrhnout. Dnes iniciativa přešla na jiné subjekty, po řadě let úsilí jsou vidět reálné výsledky, že tento projekt není chiméra a hloupost. Ale intenzita využití, ekonomický přínos stále ještě není v úměře s vynaloženými náklady, je třeba postoupit na vyšší úroveň, vyšší kvalitu, kterou památka právě představuje. A protože níkdo se o tuto nepopulární věc nechce zasazovat, nezbývá mi, než se o to pokusit sám. Dokončit to, co jsem započal. Domnívám se, že po čase všechny dotčené subjekty pochopí, že myšlenka památky a s ní spojená i větší pracnost nakonec povede k jejich prospěchu a že ji postupně převezmou za svou. Pak mé angažmá přirozeně skončí.3. Bude to tak, že výsledky se objeví zase až po 15 letech?
Ano, je pravda že od formulace první myšlenky turistické vodní cesty Baťova kanálu po objevení se viditelných výrazných výsledků uplynulo cca 15 let. A vyhlášení památky je jen začátkem cesty vedoucí do prosperity. A zavání to silně prací a nutností řešit spoustu problémů – ale bez práce nelze dosáhnout skutečné výsledky. Neznám jinou cestu.4. A kolik to má stát?
Vyhlášení Baťova kanálu za památku by určitě vedlo k prodražení – proto je vyhlášení omezeno jen na nejnutnější část plavebních komor a původních domků. Ale jedná se jen o mírné prodražení nezbytně nutných investic a prací které je třeba udělat (odhaduji to tak na prodražení vcelku o cca 15-20% potřebných nákladů). A výsledkem je vyšší přitažlivost stavby, vyšší návštěvnost – odhaduji na dvojnásobcích stávajících hodnot. Výhodou je, že památkovou podstatu tvoří Baťovská „puristická“ čistě účelová, úsporná architektura (která někde ovšem byla tak úsporná, že se třeba na stavbách domků objevuje řada statických poruch). Jako iniciační subjekt, Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jsme se snažili sledovat náklady všech subjektů na projektu, celkové výsledky, náklady i přínosy, počítat návratnost veřejných investic. A jeden státní zaměstnanec se nám smál, „ proč to děláte , nikdy nikoho nebude zajímat, kolik co stálo“. A taky už to nikdo nedělá, nebo alespoň tyto informace nejsou veřejně známé . Myslím, že to je špatně! Baťův kanál by měl každý rok vydat svou Výroční zprávu, co se udělalo, kolik co stálo, jaké výsledky byly dosaženy! Zvláště v období hospodářské krize je požadavek na pravidelné účtování veřejných zdrojů zcela legitimní.5. Když se hovoří v médiích i o nedostatcích vodní cesty, nepoškozuje to vodní cestu a všechny z ní mají obživu?
Někteří se domnívají, že zveřejňováním i slabých stránek projektu dochází k poškozování vodní cesty i osob, které z ní mají živobytí. Já věřím v to, že pracovníci sdělovacích prostředků si v dnešní době už ověřují zvláště negativní zprávy z více zdrojů, nenechají se zmást jedním názorem. Věřím, že stávající realita Baťova kanálu je natolik pozitivní že snese i nějakou tu negativní stránku – o které se ví a na které se pracuje. Tady se jedná o problémy, které (podle některých) jsou dlouhodobé, které je nutno řešit a prospěch z jejich řešení budou mít všichni. Když tyto problémy řešeny nebudou, tak budou stále brzdit další rozvoj. Ne, domnívám se, že dlouhodobé problémy je třeba řešit i na veřejnosti, když to nejde jinak.