Návrh na prohlášení Baťova kanálu za technickou památku
| návrh ochrany | 
|
| otázky a odpovědi | 
|
| podpora vyhlášení |
|
| zpravy a dopisy |
|
| ke stažení: | |
| návrh ochrany - text (pdf) | |
| návrh ochrany - seznam pozemků a objektů (pdf) | |
| mapy - vymezení ochranného pásma (pdf) |
|
ing. arch. Ondračka Ivo, Veveří 51, 60200 Brno Podnět na prohlášení Baťova kanálu za kulturní památkuObsah:
1 - Název, druh a popis díla Baťův kanál (historicky nazývaný Malá vodní cesta Otrokovice – Rohatec, Plavební a závlahový kanál Otrokovice Rohatec, Vnitrozemský průplav Otrokovice – Rohatec) je v současnosti opět využívanou vodní cestou, vybudovanou v 30-tých letech min. stol. podle vzorů francouzských kanálů. Mimo funkci dopravní byl vybudován za účelem okalových závlah a zajištění letních minimálních hygienických průtoků ve vodotečích. Stavba zahrnovala m.j. soustavu pohyblivých jezů (na řece Moravě i na přítocích), umělé dva závlahové a plavební kanály s potahovými stezkami v úsecích Spytihněv - Staré Město a Veselí - Sudoměřice (Rohatec). Na hlavní plavební trase byly dále postaveny objekty zdymadel (plavebních komor), domky obsluhy, hospodářské budovy, objekt Výklopníku s železniční vlečkou, objekty mostů pevných i pohyblivých, shybky. Součástí celého díla byl i rozsáhlý závlahový systém nápustných a drenážních kanálu s mnoha stavidly, mostky a řadou dalších menších objektů. V době svého vzniku stavba představovala pokus o vyvážené hospodaření s lužní krajinou jako celkem a současně ukázku funkcionalistické architektury v oblasti bytových a inženýrských staveb.2 - Užívání díla V současnosti je nejznámější využití díla pro turistickou plavbu, Baťův kanál je návštěvníky chápán, znám a propagován jako využívaná technická památka. Současně ale musí na řadě míst splňovat řadu specifických požadavků – ochrana proti povodním, zajišťování minimálního průtoku v období nízkých vodních stavů, odběry vody a další. I turistické využití pro je dílo novou funkcí, s řadou dalších požadavků. V průběhu doby se také mění názory a požadavky (bezpečnostní, hygienické, ochrana proti povodním apod.). Baťův kanál také se nachází v intenzivně urbanizovaném území s řadou realizovaných i připravovaných infrastrukturálních staveb. Při nevyhnutelném přizpůsobování díla potřebám zvl. turistické plavby dochází k řadě zásahů, z nichž některé svou kvalitou, resp. technických řešením nejsou v souladu s původní architektonickou hodnotou technické památky – a tím dochází k postupnému rozmělňování původních hodnot díla, ztrátě atmosféry a kontaktu návštěvníka s dobou vzniku hlavní části díla. I když většina oprav technického zařízení proběhla dle původní předlohy, jinde, zvláště ve stavební části došlo k řadě změn. Většinou se nejedná o změny zásadní, ale spíše velké množství dílčích úprav, dostaveb provázených nepochopením vlastní podstaty díla v návrhu nebo jen v detailu. Projevuje se neexistence jednotné koncepce ochrany díla, kterou ovšem návštěvníci přirozeně očekávají. Typickým příkladem je nedávná výstavba budek obsluhy. Mnohdy ne zcela šťastně situované domky (někdy z nich není vidět na přijíždějící lodě), jsou provedeny z režného zdiva ale se zcela nevhodným typem střechy (viz příloha). Tím dochází k znehodnocování původních hodnot, hodných památkové ochrany. V střednědobém výhledu lze očekávat stále razantnější přístavby a úpravy, které překryjí původní hodnoty funkcionalistického souboru. Z důvodů zajištění možnosti dalšího využívání díla a současně uchování jeho kulturních hodnot pro další generace navrhuji památkové chránit nejvýraznější části – tj. stavební objekty plavebních komor a dochované části technického zařízení a domky obsluhy vč. dochovaných hospodářských budov a zřídit ochranné pásmo těchto památek na celé úseky umělých kanálů a nejbližšího okolí památek ležících na řece. V ochranném pásmu se nachází řada jezů, mostů, stavidel, drobného dopravního vybavení (pacholat apod.) které vytváří širší rozměr technické památky a leží na hlavní návštěvní trase (vodní trasa ale i cyklotrasa na potahové stezce) které by i v nových návrzích, přístavbách, změnách měly tuto skutečnost reflektovat. Smyslem ochranného pásna není zákaz staveb, úprav změn apod. ale jejich provádění tak, aby svým čistým řešením byly v souladu s čistým řešením souboru staveb Baťova kanálu a dále by byly při nutných obměnách zachovány jednotlivé technické artefakty. V ochranném pásmu je přípustné budování přístavišť, mol, dalších objektů, výměna tech. vybavení změna (zvednutí) mostů (nebo výstavba nových) – ale se snahou zachování původní atmosféry – čistoty a měřítka funkcionalistické stavby. Dále se v ochranném pásmu nachází řada zeleně, které vytváří přírodní hodnoty díla, výtvarný kontrast vůči technickému řešení a poskytuje významné rekreační a estetické hodnoty – a je ilustrací časového odstupu od doby výstavby. K návrhu bylo přistoupeno z pohledu zřízení minimálního břemene, dosažení maximálního výtvarného efektu, uchování kompaktního výrazu památky v hlavní trase a současně maximálnímu otevření požadavkům dalšího vývoje (minimalizace omezení). Proto bylo zvolena jen lokální ochrana s úzkým ochranným pásmem v hlavní kanálové trase.
Možné další zásahy V území se periodicky objevuje řada významných infrastrukturálních záměrů (sinice, dálnice,...) které mohou být realizovány i v ochranném pásmu, jen by měly být řešeny techniky čistě, případně přiměřeným způsobem reflektovat přítomnost památky (což u konstruktivního řešení současných dopravních a inženýrských staveb nebývá problém). V budoucích stoletích nebo tisíciletích nelze zcela vyloučit realizaci Dunajsko-oderského kanálu (záměr je projekčně připravován více než 350 let), trasa se již mnohokráte změnila a ani v budoucnosti nelze vyloučit změny a posuny. Na druhé straně tato stavba realizující vodní dopravu ze své podstaty nemůže nereflektovat skutečnost turistické plavby, na Baťův kanál musí být propojená a musí zajistit bezpečnost provozu i pro malá turistická plavidla. S ohledem na historické změny trasy (z nich všechny o sobě prohlašovaly, že jsou konečné) návrh na vyhlášení nereflektuje poslední územní rezervu stavby, která je možná jen případně a jejíž finanční náklady by byly zcela neporovnatelné s ostatními stavbami v regionu. Tento problém se navrhuje řešit až v době realizace dokumentace pro územní a stavební řízení DOL, kdy bude určeno technické a finanční řešení. V době výstavby Baťova kanálu vedla územní rezerva průplavu mimo stavbu. Toto pojetí odpovídá i stávající praxi Ministerstva dopravy, garanta trasy DOL, která také realizuje své investice ve stejném území – s tím, že se jedná o zachování a využití již vybudovaných hodnot a investice jsou v jiných řádech než náklady výhledově možné výstavby DOL.5 - Zdůvodnění zřízení ochrany - zásahu do vlastnického práva Hlavním majitelem od znárodnění fy Baťa (domky obsluhy vč. pozemků) je jen Český stát – který poskytuje finanční zdroje na rekonstrukce a provoz. Stavba je určena pro turistiku a bylo by nehospodárným vynakládáním prostředků nedbat jednotný architektonický a vizuální vzhled, opomíjet výtvarnou kompaktnost díla. Dále se ochrana dotýká pozemků i objektů vlastněných obcemi, které se podílejí na obnově a zásah představuje zvýšení hodnoty a atraktivnosti díla. Současní soukromí vlastníci zakoupili domky obsluhy od ČR stát - Povodí Moravy v době, kdy už bylo jasné jeho turistické využití a jejich využívání s touto funkcí souvisí. Jen v případě jednoho domku obsluhy se jedná o domek kontinuálně obydlený z doby Baťovy ale s ohledem na mimořádnou lokalizaci (domek u Výklopníku) a souvisejícím očekávám rozvoje využívání stavby, vzrůstu počtu pracovních míst, by mělo vyhlášení památky i v tomto případě mít konkrétní převažující pozitivní efekty. |